probíhá výpočet, čekejte prosím...

historie a kultura Řecka

Bohové a civilizace

Příběhy řeckého bájesloví překonaly všechny nástrahy věků a velmi podrobně popisují vztahy, povahy, osudy a chování řeckých bohů a lidí. Tyto legendy jsou základním kamenem evropské civilizace a kultury, inspirací pro pozdější generace a také zdrojem informací o životě starověkém světě.

Když podle pověstí olympští bohové přemohli Titány, začal na zemi i na nebi vládnout Zeus. Jeho manželkou byla Héra a spolu s nimi sídlilo na Olympu dalších deset bohů. Ti měli rozděleny své úkoly a pravomoci, drželi ochrannou ruku nad svými městy a oblíbenci. Kromě nich v příbězích existuje mnoho vedlejších bohů, démonů a nymf.

V řeckých bájích mají své místo i mýtičtí héroové. Jsou to hrdinové, kteří se většinou narodili ze spojení bohů s lidmi, byli členové královských rodin, měli nadpřirozené schopnosti, ale byli smrtelní. Podstatnou roli hrála také věštba, starořecké věštírny měly na život společnosti a události často rozhodující vliv.

Slovní spojení starověké Řecko je v podstatě zkratka, ve skutečnosti to byla řada městských států, jejichž dějiny byly provázeny častými válkami. Také později byly pokusy o sjednocení Řecka (i kvůli hornaté krajině) pomíjivé, vazby a spojení jednotlivých oblastí měly hlavně náboženský význam.

Starořecká civilizace se stala základem římské vzdělanosti, (symbolické je latinské přejmenování řeckých bohů), odtud pronikla do středověku a během renesance se těšila velkému zájmu. Novověk snad definitivně starověké Řecko rehabilitoval, systematicky se věnuje studiu historie a archeologii. Můžeme se tedy ještě určitě těšit na mnoho překvapivých nálezů.

Řecké dějiny v datech

  • Starověké Řecko

    • 3000 - 2000 př.n.l. - kultury Sesklo a Demini na řecké pevnině, kykladská a minojská kultura na ostrovech, příchod indoevropanů (Achájů) z Balkánu
    • kolem r. 2000 př.n.l.migrace dórských kmenů ze severního Balkánu na Peloponés a egejské ostrovy
    • kolem r. 1580 př.n.l. - vznik Mykén, styky se Sicílií a východním Středomořím
    • okolo r. 1450 př.n.l. - zánik minojské říše na Krétě, pravděpodobně zemětřesením
    • okolo r. 1200 př.n.l. - vznik městských států
    • asi 1194 - 1184 př.n.l. - Trojská válka, po ní Odysseovy příběhy
    • okolo r. 1000 př.n.l. - zakládání řeckých kolonií v Malé Asii
    • okolo r. 950 př.n.l. - založena Sparta
    • okolo r. 800 př.n.l. - žil slepý básník Homér
    • 776 př.n.l. - první oficiální olympijské hry
    • od r. 700 př.n.l. - kolonizace Středomoří pod vedením věštírny v Delfách
    • okolo r. 600 př.n.l. - rozkvět kultury, sochařství,vynález bronzové duté litiny
    • 594 př.n.l. - Solónova ústava v Athénách
    • 570 - 480 (?) př.n.l. - žil matematik Pythagoras
    • 560 - 510 - ztráta kolonií v Malé Asii, přešly do vlivu Persie
    • 532 př.n.l. - Dionýsův kult v Athénách, uvedení první tragédie
    • 512 - 449 př.n.l. - Peršané obsazují severní pobřeží Egejského moře, perské války
    • 490 př.n.l. - bitva u Marathonu
    • 478 - 477 př.n.l. - nadvláda Athén, attický námořní spolek
    • 470 - 399 př.n.l. - žil filosof Sokrates, pro kažení mládeže odsouzen k smrti
    • 464 př.n.l. - zničení Sparty zemětřesením, až 20.000 mrtvých
    • 442 - 429 př.n.l.- zlatá doba Athén, stavba Akropole (Periklés, Sofoklés)
    • 427 - 347 př.n. l. - žil v Athénách filosof Platón
    • 413 - 362 př.n.l. - války městských států

  • Makedonská říše

    • 384 - 322 př.n.l. - žil filozof Aristoteles, vychovatel Alexandra Velikého
    • 359 př.n.l. - Filip II. se stává makedonským králem
    • 356 př.n.l. - narozen Alexandr Makedonský (Veliký), Filipův syn
    • 352 př.n.l. - bitva u Thermopyl, Filip poražen Athénami
    • 346 - 340 př.n.l. - nadvláda Makedonie, Filip obsazuje Byzantion (dnes Instanbul)
    • 336 př.n.l. - Alexandr nastupuje na trůn po zavražděném otci
    • 334 - 323 př.n.l. - velká makedonská říše, tažení do malé Asie a Indie
    • 323 př. n. l. - smrt Alexandra, osvobozovací boje z makedonské nadvlády

  • Nájezdy ze severu, římská kolonizace

    • 287 - 275 př.n.l. - vpád Keltů do Makedonie a Řecka
    • od r. 220 př.n.l. - počátek narůstání vlivu Říma
    • 215 - 146 př.n.l.- makedonské války, Řecko připojeno k římské provincii Macedonia
    • 31 př.n.l. - 14 n.l. - Řecko je pod názvem Achaia římskou provincií
    • 49 - 54 n.l. - křesťanské mise apoštola Pavla v Soluni, Athénách a Korintu
    • 393 n.l. - poslední olympijské hry starověku
    • 540 - 1085 - vpády Slovanů, Albánců, Normanů a norských Vaarangů
    • 1194 - 1430 - vstup Benátek na řecké území, křižácké války

  • Turecká nadvláda

    • 1453 - konec byzantského císařství (a tím i římské říše), nadvláda Turků
    • 1573 - mír mezi osmanskou říší a Benátčany přenechává vládu nad Řeckem Turkům
    • 1770 - neúspěšné řecké povstání proti Turkům
    • 1778 - v Ioanině narozen paša Ali, 30 let vládne regionu Albánie a severního Řecka
    • 1821 - 1828 - osvobozenecký boj proti Turkům

  • Samostatné Řecko

    • 1829 - 1830 - Turecko uznává a mocnosti garantují nezávislé Řecké království
    • 1864 - 1881- připojeny Jónské ostrovy, Thessálie a část Epiru
    • 1908 - po povstání proti turecké okupaci byla připojena Kréta
    • 1912 - 1923 - Řekové získávají další území, ale ztrácejí oblasti v Malé Asii
    • 1924 - 1935 - vyhlášena republika, poté po referendu návrat k monarchii
    • 1936 - vojenský převrat generála Metaxy, diktátorský režim
    • 1941 - 1944 - země obsazena Německem, silný odboj, krutý postih civilistů
    • 1945 - 1949 - krvavá občanská válka, chaotické poměry
    • 1947 - italské (od 1912) souostroví Dodekanesospřipojeno k Řecku
    • 1952 - vstup Řecka do NATO
    • 1967 - 1974 - vojenská diktatura generála Papadopoulose
    • 1974 - demokratické volby, vyhlášena Řecká republika
    • 1981 - vstup Řecka do EU
    • 2001 - vstup do Eurozóny, přijetí jednotné měny EUR (místo drachmy)

Kulturní odkaz starověkého Řecka

Při návštěvě Řecka a bližším pohledu je patrné, že starořecká vzdělanost a kultura prostupuje většinu moderních oborů. Spokojíme se zde proto pouze s několika náznaky - budete-li mít zájem pátrat dál, určitě objevíte více zajímavých souvislostí.

  • Divadlo - má půlkruhový půdorys a vyznačuje se neobyčejnou akustikou. Hoďte uprostřed kruhového jeviště (orchestra) na zem desetník nebo zlomte sirku a zjistíte, že zvuky jsou jasně slyšet i v nejvyšší řadě. Řecké divadlo mělo ve společnosti zásadní společenský a informační význam. Řekové zavedli dělení divadelních her na tragedie a komedie, mnoho jich bylo později upraveno dalšími umělci a hrají se dodnes. Nejslavnějšími starořeckými autory jsou Aischylos, Aristofanes, Euripides nebo Sofoklés. Z českých adaptací jsou známé např. Řecké pašije (B.Martinů).
  • Literatura - Epiku (báseň s dějem) a lyriku (pocity, nálady bez příběhu) v krásné literatuře znali již staří Řekové. Představitelem epiky je samozřejmě Homér se svou Illiadou a Odysseou, lyrické básně psala básnířka Sapfó nebo básník Pindaros. Odbornými a poučnými texty byly zákony, nařízení filozofická pojednání nebo poznámky o válečných taženích. Řečníci často mluvili spatra, například Diogenes si prý nikdy nepsal žádné poznámky… K současné popularitě řecké historie u nás přispěly zejména knihy Eduarda Petišky a Vojtěcha Zamarovského.
  • Filozofie - snadno zjistíte, že skoro vše už bylo ve starověkém Řecku vymyšleno a řečeno. Aristoteles zavedl vědeckou dělbu práce, Démokritos už věděl o atomech, Epikúros se zabýval lidskými slastmi, Hérakleitos prosazoval, že působením protikladů vznikají nové věci, Platón vytvořil teorii ideí, Plútarchos psal životopisy a Sokratés, přestože je dnes veřejně více znám svou manželkou Xantypou a tvrdil "vím,že nic nevím…", byl jednou hlavních postav řeckého myšlení.
  • Architektura a sochařství - mlčenliví kamenní svědkové dávných časů, poničení či dosud jen částečně objevení na nás promlouvají na mnoha místech Řecka. Rozeznáváme tři základní řecké stavební slohy: nejstarší a nejjednodušší dórský, iónský je typický zavinutými hlavicemi sloupů a nejmladší, ozdobný korintský. Historie nám dochovala jména jako Feidias, Hippodamos, Praxitelés… Za průkopníka řecké archeologie je považován objevitel Tróje a starověkých Mykén, Němec Heinrich Schliemann.
  • Věda a technika - staří Řekové už znali většinu dnešních vědeckých oborů. Archimédův zákon nám říká, že"těleso ponořené do kapaliny…", lékař Dioklés se zabýval anatomií, astronom Eudoxos sestavil důležitý kalendář a popsal zakřivení Země. Eukliedes založil aritmetiku a geometrii, Hérodotos je nazýván otcem dějepisu. Hippokratés založil vědeckou medicínu (dodnes skládají lékaři tzv. Hippokratovu přísahu) a Pythagorovu větu o obsahu čtverce nad přeponou zná každý školák.
  • Tělesná kultura - v každém starořeckém městě bylo sportoviště (stadion, gymnasion), známá je i dokonalá socha diskobola. V Olympii na Peloponésu založili Řekové tradici, která se udržela přes 600 let. V době olympijských her se zastavily všechny boje a borci soutěžili hlavně v pětiboji a jezdectví. Hry byly významnou politickou a společenskou událostí. Francouz baron de Coubertin na tuto tradici navázal a první novodobé olympijské hry se konaly v Athénách (1896). Maratónský běh (42,2 km) je vzpomínkou na vojáka, který běžel po bitvě u Marathonu v plné zbroji do Athén, aby oznámil "Zvítězlil jsme!"
  • Politikové a vojevůdci - lidské dějiny jsou vytvářeny také bojem a taktikou. Mnoho mocných osobností podporovalo umělce nebo učence a uvádělo svými rozhodnutími jejich díla v život. Jména jako Agamemnon, Periklés, Solón nebo Alexandr Veliký jsou obecně známá. O Alexandrovi se traduje, že rozetnutím gordického uzle mečem předvedl světu geniálně jednoduché, rychlé a konečné řešení.
  • Sedm starověkých divů světa - podněcuje dodnes naši fantazii a vyvolává mnoho otázek. Na území Řecka se nacházely : Socha boha Dia ze zlata a slonoviny v Olympii (nedochována), Kolos Rhódský, 32 m vysoká bronzová socha boha slunce Helia na ostrově Rhodos (zničena zemětřesením), Mauzoleum v Halikarnasu (zničeno zemětřesením, dnes turecký Bodrum), a Artemidin chrám v Efesu (zničen a rozebrán, dnes turecký Efesos). Tuto čtveřici doplňují Egyptské pyramidy, Maják na ostrově Faru (Egypt, u Alexandrie) a Visuté zahrady Semiramidiny (Babylon, dnes Irák).

autor stránky: Mirka

poslední­ aktualizace: 16.10.2014

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace