probíhá výpočet, čekejte prosím...

Pro motoristy -> Popisy cest autem -> Ostatní

Athény 2017 - letecky II.díl

autor: Rum, zadáno: 2.3.2017, poslední aktualizace: 2.3.2017, zobrazeno: 828 x

Díl 2. Balíme a odlétáme

Víkend před odletem:

O víkendu jsme začali balit kufry. Vzhledem k předpovědi jsme zavrhli teplé šatstvo, takže jsme se do kufrů dostali celkem v pohodě. Holky měly kufry z třetiny volné a toho využívá žena a přidává jim do kufrů svoje věci. Nechápu, nač si sebou bere dvoje náhradní boty??? Starší dcera přidává do kufru i 12 maturitních otázek z fyziky a má dilema, jestli vzít nějaké další. Rozmlouvám jí to a myslím si své. Mám také vytisknutý štos přípravných materiálů, mapy, popisy památek, otvírací doby, ceníky, tipy na restaurace…

Úterý 21. února 2017 den odletu

Ráno stáváme kolem půl sedmé. Koukám na stránky Ryanair jestli nepůjde udělat check in pro zpáteční cestu a kupodivu šel. Systém nás opět posadil vedle sebe, dva a dva přes uličku. Volám přátelům, ať provedou také. Je už to bohužel posadilo 13 řad od sebe, ale jedno sedadlo měli vedle nás, takže dobrý.

Kontrolujeme doklady, palubní lístky, pojistky, peníze – snad máme vše. Po půl osmé přijíždějí naši přátelé a vydáváme se na cestu směr Bratislava. Máme docela časovou rezervu, ale radši budu na letišti o něco dříve než o minutu později i když čekání na letišti je vždycky průda.

Do navigace zadávám adresu předplaceného parkoviště. Cesta standardně po D1 a D2 v pondělním provozu bez problémů akorát celou cestu lije. Nálada v autě je veselá. Mám obavy, aby nám děti v Athénách nelezly moc na nervy a tak vymýšlím fráze, které nahlas učím děcka a oni je vesele opakují. Například: „To muzeum je úžasné, mohli bychom tu zůstat ještě další tři hodiny?“. Nebo „ Tatínku, nás ani po osmi hodinách chůze nebolí nohy, můžeme prosím vylézt ještě na tento kopec?“. Úspěšná je i fráze „Maminko nic nám nekupuj, nemáme vůbec hlad, vždyť jsme jedli v sobotu“. Paniku vyvolává až fráze „ To vůbec nevadí, že na pokoji není WiFi. Internet k ničemu nepotřebujeme“

Na parkoviště přijíždíme v 9:45 hod. Přehodíme kufry do přistavené dodávky, nastoupíme a za pět minut jsme na letišti. Servis na výbornou. Zde se občerstvíme, a jelikož máme jen příruční kufry, tak se i s nimi přesouváme k bezpečnostní kontrole. Ta proběhla v klidu, nikoho nezajímají naše pytlíky s tekutinami ani drobná elektronika.

Letiště M.R. Štefánika v Bratislavě je malinké a není tu moc co dělat. Stránky letiště jsou zde : www.bts.aero

Nacházím rám Ryanairu na přeměřování kufrů a strkám do něj jeden náš. Vklouzl tam hladce a vidím, že rám je opravdu tak o 1 – 1,5cm větší ve všech rozměrech než jsou udávány povolené rozměry příručních zavazadel.

Dáváme kafčo a po otevření brány se snažíme být mezi prvními ve frontě, protože na palubu se vejde jenom 90 příručních zavazadel. Jistotu mají ti, co si to zaplatí a pak ti, co přijdou mezi prvními. Ostatním je zavazadlo zdarma přesunuto do nákladního prostoru. Což pak znamená na ně na příletovém letišti čekat.

Kufry nikdo nepřeměřuje ani neváží. Někteří cestující mají tak velké tašky, že je letušky velmi těžko cpou do skříněk nad hlavami v letadle. Ono to rozměrové omezení má smysl.

Odlet měl být ve 12:45, ale nabrali jsme 20 minut zpoždění, nicméně v Athénách jsme ještě o pár minut dříve. Let byl klidný, personál milý. Na palubě si můžete zakoupit studené i teplé jídlo, nápoje, kosmetiku, parfémy…. ale moc lidí to nevyužívá. Letadlo bylo plné, viděl jsem jen dvě volná sedadla.

Přistáváme na letišti Eleftherios Venizelose Atény, jehož stránky naleznete zde: www.aia.gr/traveler/

Athény nás vítají téměř azurovou oblohou a 15 stupni, vítaná to změna. Po přistání se propleteme příletovou halou a jdeme hledat stanoviště autobusu X95, který jede na náměstí Syntagma. Z internetu vím, že má být někde mezi východem 4 a 5. U zastávky je i kiosek s lístky. Cena je 6€ dospělí a 3€ děti a studenti. Autobus jezdí cca každých 15 – 20 minut. Další alternativou je metro, kde jízdenky stojí 10/5€, ale mají i nějaké levnější skupinové, zpáteční či vícedenní jízdenky včetně MHD. Více informací včetně cen, jízdních řádů, map naleznete na stránkách dopravního podniku zde: /www.oasa.gr

Lístky se označují v autobuse, ale mašinky nefungovaly tak jsme jako další turisti zmateně koukali na pána, který ještě na zastávce prošel autobusem a všem nám lístky přetrhal a zase vystoupil a odešel pryč. Po nastartování autobusu mašinky naskočily, ale přetrhnutý lístek tam už nenacpete. Ale nebyl žádný problém.

Od cesty autobusem jsem si sliboval, že něco během jízdy z Athén uvidíme, ale viděli jsme jen odpolední dopravní špičku a chaos na silnicích.

Po 65 minutách zastavujeme na konečné linky a vystupujeme na náměstí Syntagma. Vyrážím a bez mapy vedu neomylně výpravu uličkami k hotelu bez jakéhokoli zaváhání. Po pěti minutách stojíme před hotelem a sklízím obdivné pohledy spolucestovatelů. Díky pane Google a tvému Street view s jehož pomocí jsem si cestu několikrát prošel doma u PC.

V hotelu už nás očekávají. Jsme mile překvapeni. Měl jsem pro nás objednaný rodinný pokoj. Čekal jsem, že budeme mít tedy jeden pokoj se čtyřmi postelemi, ale jednalo se v podstatě o apartmán se dvěma ložnicemi a koupelnou. Pokojíky jsou malé, ale čisté a na přespání stačí. Dokonce slíbené minilednice máme. V naší ložnici máme asi půlmetrový balkónek ze kterého dosáhnu na zeď protějšího domu, takže nic moc. Známí jsou na tom podobně. Ale u pokoje našich dětí je prostorná terasa sice s výhledem na protější dům, ale sedět se na ní dalo a příjemně.

Po ubytování vyrážíme do ulic. Máme chuť na pita gyros. Náš hotel je v centru Plaky. Procházíme tedy uličkami a hledáme nějakou gyrosárnu. Naprosto marně. Všude je plno restaurací, ale gyros nikde. Docházíme na Syntagmu, ale i zde je to marné. Jsou zde občerstvení velkých značek zaměřených na mleté hovězí a přepálené kuřecí. Tak nám tím hodinovým hledáním vyhládlo, že nakonec místo gyrosu jdeme do restaurace. Vybírám kousek od hotelu restauraci Vizantino na ulici Kidathineon 16, na kterou jsem četl dobré recenze. Restaurací je tu několik vedle sebe a jsou skoro prázdné. Majitelé venku nahání těch pár turistů, kteří kolem procházejí. Jídlo je výborné, víno také, ceny mírně vyšší než jak jsme z Řecka od moře zvyklí.

Po večeři si ještě kupujeme víno a sedíme chvilku u přátel na pokoji a plánujeme další den. Dětem se ulevilo, protože WiFi funguje bezvadně a tak se připojují do virtuálních světů a nevíme o nich.

Únava nás brzy přemáhá a jdeme spát. Jsme domluveni, že stáváme na budík a v 7 se sejdeme u snídaně. Protože mám vyčteno, že na Akropoli je nejlepší přijít hned na otvíračku v 8 hodin, protože později se zaplní turisty.

Pokračování příště.

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace